V roce 1992 převzal vůdčí roli ve formuli 1 tým Franka Williamse, který již v předchozí dekádě několikrát úspěšně zaútočil na výhradní postavení McLarenu. Využil odchodu Hondy z formule 1 a spojil své síly s francouzskou automobilkou Renault. Geniální Williams FW14B dovezl devětkrát Nigela Mansella do cíle na prvním místě, čímž se sympatickému Britovi konečně splnil sen o mistrovském titulu. Tým Williams-Renault pokračoval v úspěšném tažení i v roce následujícím. Tentokrát ve spolupráci s Alainem Prostem, který se po vzoru svého bývalého týmového kolegy Nikiho Laudy vrátil do formule 1 po ročním oddechovém času, aby ještě jednou ukázal všem svým soupeřům, že mu profesorský přívlastek neudělili nadarmo. Nejlepší francouzský pilot v historii F1 se rozloučil se sezónou 1993 čtvrtým titulem mistra světa a zároveň definitivně ukončil aktivní jezdeckou kariérou. O titulu rozhodl již v portugalském Estorilu, tedy dva závody před koncem šampionátu. 24 hodin na to oznámil své rozhodnutí na konci roku odejít. Do formule 1 se ale ještě jednou vrátil stejně jako trojnásobný mistr světa Jackie Stewart v roli šéfa vlastního týmu.